717. Na vrchu vzdáleném

1. Na vrchu vzdáleném, tam kdys' kříž hrubý stál,

co znamení hanby a běd.

A já miluji jej, neb tam svůj život dal

můj Pán, jenž mne z hříchů mých zved.

Proto miluji hrubý ten kříž,

pokud žití mi trvá zde čas,

nikdy nepustím hrubý ten kříž,

až jej zamění koruny jas.

2. Stáry ten hrubý kříž, jímž tak pohrda svět

vždy předivnou na mne má moc,

neboť pro něho Pán opustil slávu svou

by vnesl jej v Golgoty moc

3. V hrubém já kříži tom, svatá kde tekla krev,

tak předivnou krásu vždy zřím,

neboť na křízi tom, Ježíš trpěl a mřel,

by smířil mne zas s Otcem svým.

4. Tomu kříži já chci věrný na věky být,

rád pohanu Jeho chci nést,

Pán pak mne zavolá v nebeský domov svůj,

bych sdílel s Ním slávu a čest.

Home