Jak úžansá musí ta láska být
1. Jak úžasná musí ta Láska být, co přišla k nám o vše se rozdělit,
dát novou vláhu poušti spálené,
přiblížit nám nebe tak vzdálené.
2. Svou slávy říš opustil kvůli nám,
nemusel jít – a přece chtěl to sám;
tvář přátelskou tu nikde neviděl,
když proklínán tam k popravišti šel.
3. Tam místo nás život svůj položil,
vrátil se zas, aby ho rozmnožil.
Vím, abych já moh‘ věčný život žít,
musel můj Pán tou cestou kříže jít.
4. Třetího dne jsi slavně z hrobu vstal,
ve slávě té jsi berlu Krále vzal,
za Tvoji lásku chci Tě velebit
a jméno Tvé navěky věků ctít.
Home