Ó Pane, skloň se

1. Ó Pane, skloň se k ubohému

a zvedni srdce ztrápené,

je přiviň k svému laskavému

a napoj z žití pramene.

Já schopen byl jen hříchu, pádu,

svod číhal na mne ze všech stran.

V pocitu viny čelo kladu

do prachu jako publikán.

2. Když zhasly všecky hvězdy klamné

za noci v branách hrobových,

TY v oběť dal jsi život za mne,

na sebe vzals můj těžký hřích.

Krev Tvá, Tvé přehluboké rány

jsou schránou mojí jedině!

A otevrou mi nebes brány

z milosti v smrti hodině.

3. Ó Pane, přijmi oběť chvály

za dary, které z milosti

jsme ze Tvé štědré ruky vzali

nad pomyšlení, v hojnosti!

Tvá láska věčná, nevýslovná,

je jako mořské hlubiny,

jí v světě nic se nevyrovná,

můj Bože, v moci jediný!

Home