844. Modlitba má

Modlitba má, ano modlitba,

je od Boha velký dar.

V těžkých bojích mého života,

modlitba mě pozvedá.

Temnotou jsem procházel,

na kolena klekal jsem,

Duše má tam k Tobě volala:

Vyšlyš mne, ach Bože můj,

v nouzi blíže při mně stůj,

vyčerpán jsem, prosím, ochraňuj.

Venku zuří silná bouře,

fouká vítr studený.

takovou mám v srdci bouři,

jsem tak strašně zlomený.

K svému Pánu jsem volal,

slzy stále proleval,

V pokoře jsem se pak pomodlil:

Pane můj, Ty víš to vše,

je tak těžko duši mé.

Vzdálil jsem se, jsem vyčerpaný.

Nechci Bože žít bez starostí,

nechci mít jen radosti.

Když mě potká nouze, bolesti,

prosím Tě, můj Ježíši,

abych cítil všemocnou

ruku Tvou na ramenou.

V životě buď jen mou ochranou.

Slyšet Tvůj chci milý hlas,

který povzbuzuje zas

plný lásky vždycky v pravý čas.

Moditba má, ano modlitba,

k Bohu mému přiblíží.

Tebe chválím, můj Ježíši,

za ten Tvůj dar milosti.

Ve Své lásce, Pane, jsi

vzbudil touhu na srdci.

Když jsem v bouři tam byl bezmocný.

Přiznal jsem ti hříchy své.

Vzdychlo k Tobě srdce mé,

dal jsi sílu, pokoj v modlitbě.

Vrať mi veselí ze své spásy

a upevni ve mně šlechetného ducha.

Žalm 51,14

Home