Ó Pane, skloň se
1. Ó Pane, skloň se k ubohému
a zvedni srdce ztrápené,
je přiviň k svému laskavému
a napoj z žití pramene.
Já schopen byl jen hříchu, pádu,
svod číhal na mne ze všech stran.
V pocitu viny čelo kladu
do prachu jako publikán.
2. Když zhasly všecky hvězdy klamné
za noci v branách hrobových,
TY v oběť dal jsi život za mne,
na sebe vzals můj těžký hřích.
Krev Tvá, Tvé přehluboké rány
jsou schránou mojí jedině!
A otevrou mi nebes brány
z milosti v smrti hodině.
3. Ó Pane, přijmi oběť chvály
za dary, které z milosti
jsme ze Tvé štědré ruky vzali
nad pomyšlení, v hojnosti!
Tvá láska věčná, nevýslovná,
je jako mořské hlubiny,
jí v světě nic se nevyrovná,
můj Bože, v moci jediný!
Home