Když bouří života

1. Když bouří života,

když ohněm procházím,

to jedno chci mít vždycky na paměti:

V zoufalství nechci žít,

vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

V zoufalství nechci žít,

vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

2. A jestli někdy snad,

mě přátelé zradí

a daleko se mému srdci vzdálí,

V zoufalství nechci žít,

vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

V zoufalství nechci žít,

vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

3. Já znám úzkou cestu

i těsnou bránu již,

co vede jen ze smrti do života.

Tak v zoufalství proč žít?

Vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

Tak v zoufalství proč žít?

Vždyť mám přece Krista!

Kdo může věrného mi Pána vzít?

Home