890. Díkůvzdání
Kdekoli vidíme krásu světa,
mnohé se nám krásné zdá,
a všední život rozkvétá.
Slunce jas a všude květy kolem nás.
Na zemi všechno plné krás,
tím vším Bůh obdaroval nás.
Pane náš, my si nezasloužíme
tolik dobrého z ruky Tvé.
Miluješ nás tak nekonečně,
i přes náš hřích věčně.
Díky, to vnímáme každý den,
že jsi všude a vždy přítomen,
a za to všechno Ti díky
své s láskou vzdáváme.
Rok co rok je zklizeň na našich polích a přesto tak moc hladových
je stále v mnoha zemích.
Buďme proto vždy připraveni
dělit se o poslední.
Pak můžeme být vždy radostní.
Plody nám na stromech dozrávají,
když hledíme po okolí,
náš Bůh je tak starostlivý.
Stále nám každý den dává
rád, co budeme potřebovat.
Nechceš Mu už poděkovat?
Za ten dar největší,
že na zem svého Syna poslal,
On život svůj za tvůj dal,
aby hříchy tvoje smazal
a z lásky tě přijal.
Home